Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vývoj prezidentského úřadu v České republice
Šváblová, Sára ; Hájek, Lukáš (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje vývoji prezidentského úřadu od roku 1918, kdy vznikla Československá republika, do roku 2018. Zejména se však věnuje prezidentským pravomocím. Účelem první části je na základě ústavních textů popsat a sledovat proměny jednotlivých kompetencí hlavy státu, také změny v jeho volitelnosti a odpovědnosti a zasadit je do kontextu ústavního vývoje v českých zemích. Cílem je předat srozumitelně a přehledně informace o prezidentském úřadu. Druhá část práce je zaměřená na komparativní analýzu konkrétních pravomocí. Práce se věnuje čtyřem prezidentským kompetencím: právu vrátit zákon neboli právu veta, amnestii a milosti a jmenování a odvolávání vlády. Komparativní analýza probíhá z pohledu ústav a věnuje se charakteristickým prvkům těchto pravomocí. Cílem je na základě porovnávaných elementů zhodnotit, v režimu které ústavy byl prezidentský úřad nejsilnější v té konkrétní pravomoci.
Executive orders in the US political system
Bui Thuy, Hanh ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Počas vývinu amerického politického systému si prezidentský úrad privlastnil tzv. unilaterálne nástroje, ktorými môže presadzovať svoju agendu bez potreby súhlasu Kongresu a súdnej moci. Tieto nástroje však nie sú zakotvené v Ústave a ich počet a spôsob používania sa časom menil. Táto bakalárska práca má preto za cieľ skúmať aké faktory vplývali na takéto zmeny pri konkrétne unilaterálnom nástroji executive orders, pričom uplatňuje výsledky výskumu na empirický príklad súčasného prezidenta Baracka Obamu, ktorého úrad je s executive orders často spojený. Rovnako zisťuje, či a ako tieto executive orders možno hodnotiť z hľadiska ústavnosti. Výsledok práce slúži ako úvod do problematiky s potrebou ďalšieho skúmania tohto kontroverzného prezidentského aktu v rámci komplexnosti amerického politického systému.
Proměny významu prezidentského úřadu v Irsku během období vlády Mary Robinson
Kolářová, Karolina ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Říchová, Blanka (oponent)
Tato práce se zabývá proměnami prezidentského úřadu v Irsku během vlády prezidentky Mary Robinson v letech 1990-1997. Post irského prezidenta má velmi omezené pravomoci a tradičně byl vždy vnímán jako funkce symbolického a ceremoniálního charakteru. Robinson však od počátku svého mandátu byla velmi aktivní a tím narušila tehdejší precedens pasivních prezidentů. Cílem práce je vymezení konkrétních nástrojů a mechanismů, kterých Robinson využila k proměně prezidentského úřadu a dále zhodnocení, zda prezidentka vždy zůstala v mezích ústavy a nedopustila se jejího porušení. Pracuji s hypotézou, že hlavním nástrojem, který Robinson využila k proměně úřadu, byl aktivismus nabývající mnoha různých podob. V první části práce se můj výzkum zakládá na analýze ústavního vývoje a zakotvení prezidentského postu, včetně rozboru frekvence využívání prezidentských pravomocí jednotlivými vykonavateli mandátu. V další části výzkumu je pro mě klíčová samotná činnost Robinson. Pro kompletní vymezení jednotlivých nástrojů a mechanismů se můj výzkum neomezuje pouze na období prezidentského mandátu Robinson. Vzhledem k tomu, že aktivistický styl Robinson v prezidentské funkci byl následkem dlouhodobějšího procesu, soustředím se i na její předchozí kariéru advokátky i senátorky a zejména pak na samotnou prezidentskou...
Executive orders in the US political system
Bui Thuy, Hanh ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Počas vývinu amerického politického systému si prezidentský úrad privlastnil tzv. unilaterálne nástroje, ktorými môže presadzovať svoju agendu bez potreby súhlasu Kongresu a súdnej moci. Tieto nástroje však nie sú zakotvené v Ústave a ich počet a spôsob používania sa časom menil. Táto bakalárska práca má preto za cieľ skúmať aké faktory vplývali na takéto zmeny pri konkrétne unilaterálnom nástroji executive orders, pričom uplatňuje výsledky výskumu na empirický príklad súčasného prezidenta Baracka Obamu, ktorého úrad je s executive orders často spojený. Rovnako zisťuje, či a ako tieto executive orders možno hodnotiť z hľadiska ústavnosti. Výsledok práce slúži ako úvod do problematiky s potrebou ďalšieho skúmania tohto kontroverzného prezidentského aktu v rámci komplexnosti amerického politického systému.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.